Samička sokola stěhovavého se usadila ve Spolaně již v roce 2015, teprve v roce 2019 si však přivedla partnera a společně vyvedli první mládě. Pár se uhnízdil na osmdesátimetrovém komínu bývalé čistírny exhalací v roce 2020 a dočkal se dvou mláďat. Od místních dětí dostala jména Spolanka a Komínek. V roce 2021 se sokoli uhnízdili v hnízdní budce v jiné části areálu a společně vyvedli tři sokolí kluky.
Od roku 2011 spolupracujeme se sdružením ALKA Wildlife a společně sledujeme sokoly stěhovavé v našich výrobních areálech, kde mají ideální podmínky pro život: klid a dostatek potravy. V současné době jsou dvě hnízdní budky umístěny na komínech teplárny a etylenové jednotky v Chemparku Záluží, další se nachází na komíně v neratovické Spolaně, jedna v areálu Pardubice Paramo a poslední v rafinérii v Kralupech nad Vltavou. Sokolí rodinky doposud vychovaly na našich komínech 49 mláďat.
Fakta
Sokol stěhovavý se dožívá až 20 let a na svá oblíbená hnízdiště se vrací celý život. S maximální rychlostí při střemhlavém letu přes 350 km/h je pravděpodobně nejrychlejším živočichem na Zemi.
Sokol je na českém území tradičním ptačím druhem. Populace tohoto predátora lovícího holuby, kachny a další menší ptáky a netopýry byla nejsilnější ve 40. a 50. letech minulého století, kdy na území tehdejšího Československa hnízdilo až 60 párů. Z české krajiny sokoli vymizeli v 70. letech kvůli nadměrnému používání pesticidů v zemědělství. Opětovně se začali objevovat na konci 80. let. Na přelomu tisíciletí v Česku hnízdilo již zhruba 20 párů. Díky přísné ochraně dnes ornitologové registrují na našem území přibližně 130 až 140 hnízdících párů sokola stěhovavého.
Hnízdění sokolů
Tedy období od námluv po vyvedení mladých začíná obvykle na přelomu února a března. Do té doby žije sokolí pár svým obvyklým tempem. Pohybuje se ve svém teritoriu, ale hnízdo k životu nevyužívá.
Samička zpravidla snáší jedno až čtyři vejce, na kterých sedí zhruba 30 dní, než se vylíhnou mláďata. Přibližně tři týdny po vylíhnutí mláďata kroužkujeme, což do budoucna slouží k objasnění původu ptáků na českém území. Během návštěvy hnízda se odhalí i jejich pohlaví.
Vylíhnutím mláďat začíná pro rodiče opravdový kolotoč starostí, jelikož potomci vyžadují pravidelnou péči. V červnu už mají dostatek sil a znalostí k tomu, aby mohla opustit hnízdo. Jejich vydatný jídelníček zahrnuje především holuby, racky, nejrůznější menší ptáky a netopýry.
Mladí dravci se vydají na zkušenou do světa a po dvou až třech letech si hledají vlastní teritorium, ve kterém se dokáží uživit a přivést na svět další generaci tohoto ohroženého ptačího druhu. Sokol stěhovavý může žít až 20 let a na svá oblíbená hnízdiště se vrací celý život.